Reklamy bez milosti mažu a blokuju vás!


Prosím navštivte můj druhý BLOG

♥♥!MUACK!♥♥

Písmo

27. dubna 2010 v 19:30 | Nashime

Historie písma:


Heian hončo zoku monzui
Japonci vedle jiného přejali z Číny i písmo, které ovšem pro jiné jazyky není vhodné, tím méně pro japonštinu s mnohými koncovkami a tvary slov. Tím došlo i k převzetí tisíce čínských slov. Pro japonská slova, respektive pro jejich zápis se čínština ukazovala přímo nevhodná, neboť každý čínský znak má svůj vlastní význam a své vlastní čtení. Japonci proto zpočátku psali čínsky, i když se současně pokoušeli vyjádřit čtení japonských slabik čistě fonetickým použitím čínských znaků.
Během 9. a 10. století se stalo zvykem číst čínské texty pomocí japonských slov a v japonském slovosledu. Svým způsobem to byla známka upadající znalosti čínštiny a do 10. století se velká většina čínské produkce v Japonsku tak zásadně japanizovala, že je srozumitelná pouze znalcům obou jazyků.
Sbírka Kokin wakašú
Mnohem závažnější změnou bylo zavedení foneticky užívaného písma pro psaní v japonštině. Básně ve sbírce Manjóšú (Sbírka desetitisíce listů) byly zapsány slabiku po slabice foneticky použitými čínskými znaky, které se postupně zjednodušily natolik, že se staly pouhými fonetickými symboly pro jednotlivé slabiky, a začaly tak vlastně plnit funkci abecedy. Tomuto způsobu se později dostalo označení manjógana podle sbírky Manjóšú a stal se tak základem pro vývoj slabičného písma jako takového.
Vyvinuly se dva systémy písma, nazývané dohromady kana. Abeceda, kde se celé znaky psaly zkráceně a oblejšími tahy, se nazývá hiragana a používala se zpravidla v soukromé korespondenci a pro psaní prózy. Abeceda, kde se k zápisu používaly pouze zkrácené části znaků s hranatějšími tahy, byla nazvána katakana, a hiraganě historicky předcházela. Oba názvy jsou však mnohem pozdější než písma samotná. Slabičné systémy se plně standardizovaly až na konci 19. století a i dnes existují drobné odchylky v rukopisné formě.
Z filmu Kwaidan
I při psaní v japonštině se do textu často vkládala čínská slova ve znacích. Konečným důsledkem se nakonec stal současný komplikovaný systém, kdy se čínské znaky používají pro původně čínská slova nebo pro japonská slova, jejichž význam nebo význam jejich kořenu odpovídá význam původního čínského znaku. Slabičné abecedy se používají pro zápis flexe - hiragana zpravidla pro koncovky sloves, ale i pro další prostředky, vyjadřující například vztahy mezi slovy ve větě, katakana zpravidla pro jiné součásti jazyka, znaky jen obtížně nebo vůbec nevyjádřitelné nebo slova cizího původu. Tento smíšený způsob se vyvinul prakticky již v 11. století a od té doby soutěžil s dvěma dalšími systémy - čistou čínštinou, používanou oficiálně a mezi učenci a čistou japonštinou, používanou pro básně a některé prozaické žánry.
Současný smíšený zápis japonštiny je pravděpodobně nejkomplikovanější běžně užívaný systém písma na celém světě. Téměř každý čínský znak může být čten japanizovanou (sinojaponskou) formou původního čínského čtení, přičemž často existuje více než jedno takové čtení. Ten samý znak má zpravidla nejméně jedno japonské čtení, významem odpovídající základnímu významu v čínštině.

Hiragana:


AIUEO
KAKIKUKEKO
SAŠISUSESO
TAČICUTETO
NANINUNENO
HAHIFUHEHO
MAMIMUMEMO


JA
JU
JO
RARIRURERO



WA


WO






N


Katakana:


AIUEO
KAKIKUKEKO
SAŠISUSESO
TAČICUTETO
NANINUNENO
HAHIFUHEHO
MAMIMUMEMO


JA
JU
JO
RARIRURERO



WA


WO






N


Kaligrafie:

Historie šodó - Až do první poloviny tohoto století se čínské, japonské a korejské znaky psaly skoro výlučně štětcem. Díky tomu si kaligrafie (šodó) zachovala svůj význam a ještě dnes se znaky tradičně štětcem píší. Hlavním důvodem jsou jemné detaily, perem či tužkou nenapodobitelné.
Různých kaligrafických stylů existuje velké množství, ovšem základních je pět. První dva, tenšo a reišo, napodobují způsoby psaní znaků v minulosti. Moderní a nejčastěji používané styly jsou kaišo, gjóšo a sóšo. Jen velice málo japonců je schopno přečíst znaky nakreslené v abstraktním stylu sóšo.

Techniky šodó - Po opatření nezbytného materiálu a nástrojů - štětce fude, třecího kamene suzuri, tyčinky třecí tuše sumi a papíru waši, nastává stejné úsilí jako v případě všech disciplín bojových umění - neúnavné opakování stejných pohybů. List papíru se stává vaším dódžó, důležitá je správná pozice těla, dýchání v harmonii s pohybem a naprostá koncentrace. Nejjemnější kaligrafické pohyby musí vycházet z boků, nikdy nejsou prováděny pouhým pohybem zápěstí...
Tensho
Tenšo symbolizuje styl prvních znaků rytých do kostí a do bronzových předmětů. Je stylem nejstarším a obrazově nejbližším původní myšlence. Používá se hlavně na pečetě nebo razítka.


Reisho
Reišo reprodukuje styl psaní předchůdcem dnešního štětce - kouskem seříznutého bambusu. Čáry jsou slavnostní, protažené.


Kaisho
Kaišo vykresluje všechny charakteristické prvky znaku čárku po čárce, aniž by tyto prvky spojoval. V šodó jde o stadium kógeiko.


Gjósho
Gjóšo tzv. tekutý styl. Charakteristické prvky znaku spojuje a zjednodušuje. Tahy jsou spojené, plynulé a je jich méně. Jde o stadium džijúgeiko.


Sosho
Sóšo tzv. trávový styl. Vykresluje pouze základní prvky, extrakt znaku, a tím dovádí zjednodušení až do extrému. Z tahů štětce vysvítá jen esence znaku. Jde o stadium abstraktní, blízké mistrovství.








ZDROJ: www.japonsko.info
 


Komentáře

1 Flying Spider 74 Flying Spider 74 | Web | 28. dubna 2010 v 16:33 | Reagovat

Já na začátku místo "japonci" čtu "poslanci" a teď z toho mám pořádnej výtlem xDD. Od včerejška se chystám že si vezmu tužku a papír a udělám si výpisky z tohoto, i z těch článků co tady máš předtím. Jinak já se japonskýma znakama moc nezabývám. Ikdyž pravda, pokud se zabývám čínskejma znakama, tak se musím zabývat i těma japonskejma. Když trochu odbočím, chápu ty, kteří sou proti tomu, aby se jazyky, který se zapisujou pomocí znaků, zapisovaly v "naší" latince. Jednak maj historickej a kulturní význam a jednak sou i hezký na pohled.

2 Nikits <3 SBečko Nikits <3 SBečko | Web | 30. dubna 2010 v 17:08 | Reagovat

ugg hiragana už mi dává nějaký ten pátek hodně zabrat :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.